A ty se ptáš co já

Helena Vondráčková

1:To už bude Arok, cos mi z vlaku Emával
A teď najedHmnou, krůček přede Emnou,
Trochu vázne Ahlas, to se někdy Estává,
Taky hned co Hmříct, slova, jen nic Evíc.
R:A ty se ptáš co Ajá, jsem zdráva, jak se F#mmám,
No žijem jak se Hmdá, znáš to přece Esám.
2:Táhlo tě to sem, další z řádky frází,
Ať v dáli měst jsi žil, vlastně jsi tu byl,
Párkrát také psals, jak ti hodně scházím,
Brzy však já vím, smířil ses i s tím.
R:A ty se ptáš co já, a jak mi mělo být,
Když ten co zůstat má, ráčil odejít.
To člověk nechce vstát a jíst mu nechutná,
Den po dni tisíckrát, ptá se a co já.
3:Co o tom ty víš, jak rok zvolna míjí,
Jak se dlouží stín, svátky bez hostin,
Co ty víš a znáš, jak se hořkost vpíjí,
Do čtyř holých zdí, když se připozdí.
R:A ty se ptáš co já, jak jen se neusmát,
Je pozdě jak se zdá, tenkrát ses měl ptát.
Jak rozumět ti mám, jak chápat slova tvá ?
Snad taky byl jsi sám a ty se ptáš co já.
4:Už to bude rok. Tak tě tady vítám.
Vidět jsi mě chtěl a teď zas abys jel.
Já tě nezvu dál, co když někdo spí tam.
Někdo. Co já vím ? Možná i tvůj syn.
Tak se měj
R:A ty se ptáš co já, a ty se ptáš co já.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:33:44.046+00:00
Výsledky hledání: